Titulní strana » Mikroregion Blaník

Mikroregion Blaník

Základní informace

Název:

Blaník – svazek obcí

Adresa:

J. Žižky 16, 257 06 Louňovice pod Blaníkem

Kraj:

Středočeský

NUTS II:

Střední Čechy

Počet obcí:

10

Počet obyvatel:

3 997 (k 1.1.2022)

Rozloha:

13 004,24 ha

IČO:

70 80 38 89

Vedení svazku

Předseda mikroregionu:

Petra Bartoníčková, starostka městyse Načeradec

Místopředseda:

Pavel Kronus, starosta obce Ostrov

Místopředseda:

Petr Mach, starosta obce Veliš

Účetní mikroregionu:

Ing. Petra Šmejkalová,
email: dsoblanik.ucetni@gmail.com

Manažerka mikroregionu:

Ing. Eliška Švejdová,
telefon: 722 941 925,
email: eliskasvejdova@mikroregionblanik.cz

Kontaktní informace

Sídlo:

J. Žižky 16, 257 06 Louňovice pod Blaníkem

Doručovací adresa:

Zámecké náměstí 152, 257 08 Načeradec

IČ:

70803889

ID datové schránky:

5nttve8

Strategie mikroregionu (pdf, 17MB)

Dobrovolný svazek obcí byl založen Zakladatelskou smlouvou o založení zájmového sdružení obcí Načeradec, Louňovice pod Blaníkem, Pravonín, Kondrac, Vracovice, Veliš, Kamberk, Miřetice, Ostrov a Hradiště ze dne 9.2.2000, tehdy pod názvem „Blaník – zájmové sdružení obcí“, a to za účelem spolupráce při řešení společných problémů a při obnově regionu, který je vymezen územní působností členských obcí.

Od 16.12.2004 je svazek obcí zaregistrován na Krajském úřadě Středočeského kraje pod názvem „Blaník – svazek obcí“ se sídlem v Louňovicích pod Blaníkem a předmětem činnosti zaměřeným na spolupráci při řešení společných problémů týkajících se zlepšování života obyvatel a celkové obnovy mikroregionu.

Všechny uvedené obce jsou obcemi vesnického charakteru, jen Louňovice pod Blaníkem jsou městysem (od 25.1.2007). Část mikroregionu se nachází v nejmenší CHKO České republiky, v CHKO Blaník. Právě proto mezi jeho největší klady patří mimořádně zachovalá příroda a původní krajina, zároveň také slušná dopravní dostupnost a prostupnost a poměrně četná základna aktivní spolkové činnosti. Vzhledem ke svému umístění nabízí mikroregion dosti slušný potenciál pro různé formy cestovního ruchu – územím prochází četné cyklotrasy a cyklostezky nebo pěší a poznávací turistika spojená s návštěvou historických a turisticky atraktivních míst (sakrální památky a objekty v celém mikroregionu, bájná hora Blaník, rozhledna na Velkém Blaníku, zřícenina na Malém Blaníku, Naučná stezka „S rytířem na Blaník“ vedoucí z Louňovic pod Blaníkem přes rozhlednu na Velkém Blaníku až do obce Kondrac, kde je zakončena geologickou expozicí, zámek v Louňovicích pod Blaníkem, Informační centrum v Louňovicích pod Blaníkem, ojedinělé Muzeum venkova v Kamberku, Městská památková zóna v Načeradci apod.) a nabízí také možnosti ubytování (ubytovna U blanických rytířů a Sokolovna v Kodraci nebo ubytování například v Louňovicích pod Blaníkem a jejich místních částech (např. Světlá).

Možnou negativní stránkou by mohlo být vnímáno rozvrstvení obyvatel v mikroregionu, jehož členské obce se počty obyvatel pohybují od necelých čtyřiceti do více než tisíce obyvatel. Z hlediska dotačního dělení obcí je tedy v DSO Blaník sedm obcí malých a tři velké. S touto skutečností také souvisí problematika kanalizací, vodovodů, ČOVek, ale také místních komunikací, jejichž oprava je pro obce „velké“ z hlediska možností získání dotací téměř nereálná. Vůbec členění obcí na malé a velké podle počtu obyvatel pro možnosti získávání dotačních titulů je nešťastné, protože tzv. velké obce v mikroregionu Blaník (což jsou obce od 501 obyvatel) mají v podstatě stejné výchozí podmínky jako obce malé, ale jsou dotační politikou automaticky odříznuty od možné podpory poskytované malým obcím.

Od svého založení DSO využíval dotace zejména z Krajského úřadu Středočeského kraje a jeho Programu obnovy venkova na projekty zaměřené především na opravu a obnovu místních komunikací a objektů občanské vybavenosti. Z KÚ využívá dále Fond kultury (obnovy místních knihoven), Fond obnovy památek (opravy objektů zapsaných jako kulturní památky) a Fond sportu a volného času (objekty určené pro sport a podpora sportovních akcí). V současné době jednotlivé obce svazku využívají Program rozvoje venkova (MZe), a to zejména na opravu místních komunikací, úpravu veřejných prostranství a opravu budov určených pro sportovní a spolkovou činnost. Z peněz Ministerstva pro místní rozvoj ČR a jeho Podpory obnovy venkova realizuje projekty zaměřené na úpravu veřejných prostranství, vybudování nebo doplnění dětských hřišť, výstavbu a vybudování kluboven nebo opravu sakrálních památek místního významu a jiné.

Obce DSO se také každoročně poměrně úspěšně zapojují do soutěže Vesnice roku a získávají tak v rozmezí několika let různá ocenění (obec Pravonín v roce 2004 modrou stuhu (za společenský život v obci), v roce 2005 zlatou stuhu (1. místo) v krajském kole; obec Kondrac v roce 2004 Diplom za kvalitní květinovou výzdobu v obci (Fulínova cena), v roce 2005 bílou stuhu (za činnost mládeže), v roce 2006 modrou stuhu a Ocenění Rady kraje za kvalitu internetových stránek, v roce 2007 zlatou stuhu v krajském a 2. místo v celostátním kole soutěže; obec Veliš v roce 2007 zelenou stuhu (za péči o životní prostředí v obci); obec Miřetice v roce 2006 Ocenění hejtmana Středočeského kraje za rozvoj sportu a tělovýchovy v obci a obec Kamberk v roce 2007 Ocenění za přínos pro rozvoj cestovního ruchu a vzornou prezentaci obce), v roce 2008 oranžovou stuhu (za spolupráci obce a zemědělského subjetku).